V září loňského roku se mi splnil celoživotní sen. Vše začalo před pár měsíci, když mamka přišla s tím, že nám s tátou zaplatí zájezd na závody formule 1 do italské Monzy, kde je uprostřed krásného lesoparku vybudován jeden z nejslavnějších okruhů. Nezbývalo nic jiného, než se na to všechno těšit, vyjednat si volno v práci a netrpělivě vyhlížet den odjezdu, 6. září 2012. Mezitím se dojednala veškerá papírování ohledně cestovní smlouvy (CK MONATOUR) a věci související se zájezdem.
Čim více se ten den blížil, já (samozřejmě i táta) dostával menší cestovní horečku. Prostě pomyšlení na to, že uvidím v akci nejdokonalejší a nejrychlejší (a asi i nejhlučnější) monoposty světa, k tomu navíc sedminásobného mistra světa a držitele spousty rekordů, fenomenálního Michaela Schumachera, to bylo něco skvělého. Schumimu fandím od začátku, co F1 sleduji. Byl to právě on, kdo mě k tomuto sportu, který je od roku 2001 mojí vášní, přivedl.
Čtvrtek 6.9.2012 - Odjezd autobusem z Kolína byl naplánován na 20:00. Před sedmou hodinou večerní jsme všechny věci naházeli do auta a vyjeli do Kolína. Když zelenající se a z dálky nepřehlédnutélný autobus značky SETRA začal odbočovat k nádraží, trochu nám nahěhla husí kůže a hyřili jsme napětím a radostí. Chvíle, kdy uvidíme v akci vozy F1, se opět přiblížila. Zhruba půl hodiny před odjezdem proběhlo nahlašování našemu průvodci zájezdem. Rozloučili jsme se s mamkou, opustili autobusové nádraží a s poloprázdným autobusem jeli nabrat další účastníky zájezdu.
Cestou se nám blíže představil pan průvodce Šaman, na první pohled velký fanoušek formule 1, a hlavně pak Fernanda Alonsa. Řekl nám zatím jen zběžně, jak vše bude probíhat, že si všechno další řekneme, až budeme všichni. První zastávka byla poblíž McDonalda u Vrbové Lhoty. Následovala zastávka v Praze a Plzni, potom už se uhánělo směrem k německým hranicím. Všem rozdal kartičky pojištění, program zájezdu, rozlil panáka na uvítanou a s řidičem nám pouštěl audio nahrávky z dílny Evropy 2, Mrázka ústřednu, a jeho šílené hovory :-D. Cestou (počínaje od hranic s Německem) byly dvě zdravotní přestávky. Jedna v Rakousku, druhá poblíž Milána. Do Milána jakožto místa, které na několik desítek minut před odjezdem na druhý páteční trénink vozů formule 1 v Monze navštívíme, jsme dorazili něco málo před desátou hodinou ranní. Alespoň na chviličku se nám podařilo pohlédnout z autobusu na fotbalový stadion San Siro, kde válí místní AC a Inter.
Na prohlídku několika památek byly vyhrazeny dvě hodinyn. Hned tam, kde parkoval autobus, byl hrad rodiny Sforzů, což je jedna z významných památek na kraji města. Zrovna byl v rekonstrukci, takže to tam vypadalo jako na staveništi :-).
Další významnou památkou na naší cestě jedním z největších italských měst byla katedrála Narození Panny Marie (nebo-li Dóm).
DómPo krátké prohlídce vnějšku této krásné stavby jsme se vydali do Galerie Viktora Emanuela II. hned vedle katedrály. Je to zastřešená pasáž složená ze dvou na sebe kolmých arkád se skleněnými stopy, které v místě svého křížení vytvářejí oktagonální prostranství se skleněnou kupolí. Hlavním vstupem je monumentální oblouk z Piazza del Duomo (Náměstí Dómu).
GalerieDalší zastávkou byla slavná opera La Scala.
La ScalaDalší pro nás, fanoušky F1 výbornou zastávkou, byl jeden z největších Ferrari shopů v Evropě. A to byla panečku podívaná! Jen ty ceny ... :-)
Ferrari ShopZvenku to tak nevypadalo, ale když se vlezlo dovnitř... Několik pater, všude červeno, nespočet věcí. Asi tak během půl hodiny jsme to tam více méně prošli. Potom už byl čas na to vrátit se k autobusu, zaplatit vstupenky na okruh a vyrazit na páteční trénink vozů formule 1 do Monzy. Když jsme procházeli přes ty milánský uličky, tak jsme se museli smát, protože tamní silniční doprava je poněkud zajímavá :-D ... Několik šťastlivců z našeho zájezdu se v milánských uličkách trošku ztratilo. Naštěstí z toho nebylo nic horšího, než 15-minutové zpoždění. Začátek tréninku byl naplánován na 14:00. K okruhu jsme dojeli několik desítek minut před začátkem. Cesta k okruhu skrz lesopark je taková tajemná, protože si dlouho řikáte, ten okruh tady nikde neni, ale pak najednou stojíte pár metrů od tribuny.
Autobus parkoval na dohled tribuny u cílové rovinky. Za toto parkování musel každý pár eur připlatit, jinak by jsme na okruh chodili asi kilometr pěšky. Díky volnému přístupu (platilo jen pro trénink) na jakoukoliv tribunu naše kroky zamířily do prostoru startu a cíle, na hlavní tribunu. Procházíme, procházíme a najednou stojíme přímo naproti boxům. Je to skutečný nebo je to sen? Jsme na MONZE!!!! Ty pocity se nedají popsat, ale pokud tohle čte nějaký fanoušek F1, podobný blázen jako já, a byl někdy na závodech, ví o čem mluvim :-). Bylo trošku vidět do boxů, cílovou rovinku jsme měli několik málo metrů před sebou a vidět bylo i na výjezd ze zatáčky Parabolica, což je poslední zatáčka před cílem. Díky velkoplošné obrazovce
Když z boxů vyjel první monopost, netrpělivě jsme čekali, kdo že to bude. Teď už si nepamatuju (myslim, že jeden ze Sauberů), kdo to byl, ale přátelé ... Ten zvuk burácejího motoru efjedničky !! Zapomeňte na televizi. Poslouchat to přímo na místě, to je úplně jiná dimenze. Po tom prvním průjezdu jsem chvíli začal přemýšlet o sehnání nějakých špuntů do uší, ale nakonec to bylo po celý víkend bez nich. Se špuntama si ty uši tolik neužijou :-). Zvuk motoru byla jedna věc. Bylo potřeba se naučit fotit a točit kamerou. Ne že by jsme to s tátou neuměli, ale když stojíte tam, kde formule jedou skoro 300 km/h a chcete si je zvěčnit, musíte se tyhle dvě věci učit znova, protože to byl prostě fofr no :-D. Borec prostě vyjel z Paraboliky, kopnul tam pětku, šestku a zas byl v prdeli, fotka špatná, táta s kamerou nestíhal :-D. A ty pocity, když pod náma projel Michael Schumacher, legenda legend, to byla fantazie.
V půlce tréninku jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat do první zatáčky.
Ten plot to trošičku kazil, ale bezpečnost především ...
Tribuna byla plná, a to byl teprve pátek :-).
Po skončení tréninku byl čas odebrat se k autobusu a vyrazit k hotelu. Ten byl od Monzy vzdálen zhruba 60 km v městečku San Pellegrino. Jednalo se o klasický tříhvězdičkový hotel, k vyspání to zkrátka stačilo. Dostali jsme klíče, spíš takový čip na otevírání dveří, vyšplhali s věcmi až do nejvyššího patra, a postupně vybalovali věci. O chvíli později následovala večeře.
K večeru jsme si sedli dolů před hotel, nafotily (natočili) okolí hotelu a popili pár piv. Nebyl tam zrovna úplný klid, jednalo se o velmi frekventované místo, auta se tam nezastavila. Je to v kopcích mezi vysokými skalami, horami. Kousek odtamtud byl supermarket, tak jsme si tam došli koupit zásoby na sobotu, kdy nás čekal velmi nabitý program.
Odjezd na okruh byl brzy ráno. Čekal nás třetí trénink a kvalifikace. Naše vstupenky platily jen na přírodní tribuny. Jedna z nich je i v zatáčce Parabolica, a právě tohle místo bylo naším útočištěm.
Lewis HamiltonAle nebyla to jen F1, co jsme na okruhu v Monze sledovali. V plné parádě se nám představily i vozy Porsche SuperCup a řeknu vám, to taky nejsou žádní nezdárci :-D. I tyhle auta mají obrovský výkon, který bere dech. Jeden borec najel do Parabaliky moc rychle. Jen jsme slyšeli hvízdat gumy a pak se vyřítilo auto mimo trať, vše ale dobře dopadlo.
Potom ale začalo jít do tuhého. Na programu byla kvalifikace vozů F1, a to už byl pořádnej hukot. Nechtěli jsme se z Paraboliky nikam přesouvat, protože jsme nechtěli přijít o dobrej výhled na trať, tak jsme tam prostě zůstali v první řadě a měli všechno jak na dlani. Prostě v televizi je to hezký, ale když konečně vidíte efjedničky naživo, řeknete si: Oni fakt existujou !!! :-D A to je Schumi !!! ...
... má cenu tuhle fotku komentovat? :-)))
Stěží jsme dohlíželi na velkoplošnou obrazovku na začátku zatáčky, ale přece jen jsme tam z toho pořadí něco vyčetli. Hamilton vyhrál, nebylo to až takový překvápko. Naopak zklamal Alonso svým desátým místem, údajně měl problémy s autem. Když jsme se po konci kvalifikace přesunuli k autobusu, viděli jsme zdrceného našeho průvodce, fanouška Alonsa :-D, ale bral to s úsměvem.
Dali jsme nějaký to pivko a pak jsme odjeli na prohlídku vinného sklípku Rocca poblíž Monzy. Cestou nám průvodce shrnul výsledky kvalifikace a vše podstatné, co se na okruhu dělo. Nejprve jsme se podívali tam, kde se stáčí víno, pak nás vzali tam, kde se víno skladuje. Došlo i na nějakou tu koupi.
všechno tam bylo maximálně čistý
pár flašek jsme si odvezli :-)Večer na hotelu jsme si dali večeři, popili víno, pivo a šli se vyspat na další den, který bude vyvrcholením celého zájezdu, neboť se pojede hlavní závod F1.
Bylo třeba brzo vstávat, budíky na mobilech jsme si nastavili zhruba na 5:30. Po vstávání jsem kouk z okna a divil jsem se, jakej je po ránu provoz :-D Sme řikali: Kam takhle po ránu jezděj, a v neděli ??? :-D. Sbalili jsme si věci, protože už se do hotelu vracet nebudeme. Kolem 7 hodiny jsme na recepci odevzdali klíče, naházeli věci do autobusu a vyrazili na okruh do Monzy. Na programu byly závody nejprve GP3, následně GP2, pak Porsche SuperCup a potom mělo začít to, kvůli čemu jsme tam všichni jeli - 2012 SANTANDER ITALIAN GRAND PRIX.
Nejprve jsme zkusili jiné místo na trati než v sobotu, a to rovinku před Parabolikou. Ale po několika průjezdech vozů GP3 ( a těm to taky docela jede) jsme usoudili, že si radši půjdeme pojistit místo zpátky do Paraboliky. Docela štreka, dojít po tý rovince do jedné z nejslavnějších zatáček. Start závodu GP3 byl poměrně zajímavý, poměrně dost vozů mimo trať, dva nám vylítly přímo před nosem z Paraboliky, z nichž to jeden už nerozdýchal a zůstal viset v hromadě štěrku. Potom se už závod odvíjel celkem poklidně. Po konci závodů ale poměrně dost aut odváželi na náklaďácích do boxů.
... vůz GP3 (výkon 280 koní)
... krásná momentkaPoté došlo k vyčištění trati, projel Safety Car - mimochodem řádně nadupanej Mercedes :-D, za nim to mastil Medical Car a mohlo se dál závodit.
Safety CarJen škoda, že se závodů GP2 v Monze nezúčastnil náš jezdec Pepa Král. Bylo to prý z finančních důvodů … GP2 už byly o něco rychlejší (logicky), docela si to kluci dávali. Motory těhlech strojů by vás taky zaručeně v noci vzbudily :-D. Neskutečná síla, a takový to lupání až praskání, když řaděj - to dostává na prdel převodovka. Už vim, proč měněj motory pětkrát za sezonu :-D.
vozy GP2Úmyslně to takhle zkracuju, protože to, co jsme viděli potom, bralo dech. Bylo zhruba 12:30, když z boxů vyrazil kamion, na němž stáli všichni jezdci Formule 1 a zdravili diváky. Asi za 10 minut dorazili do Paraboliky a my spatřili smějícího se a mávajícího Schumachera, Hamiltona, Rosberga a všechny ostatní, jež jsem dosud vídal jen v televizi. Mával jsem a hulákal NAZDAAAR :-D. Neskutečnej zážitek.
Potom párkrát projel okruh safety car, hodně to bavilo i fotografy, kteří tam honili dodávkovej mercedes. Následovalo řazení monopostů F1 na startovní rošt. Kluci si párkrát projeli okruh a pak se shromáždili na startu.
Když konečně vyrazili do zaváděcího kola, napětí stoupalo. Naposledy zahřáli pneumatiky, uvedli motor do provozní teploty (ten rámus, když vytáčej motor na max. otáčky a gumujou !!!! :-D). Pak začal odpočítávat hlasatel poslední sekundy do startu závodu. Hned po tom rámusu po startu jsme dokonce rozuměli několika slovům ohledně umístění jezdců. No a pak už jsme jen čekali, kdo že se přiřítí do Paraboliky jako první. Hamilton, Massa, Button, Schumacher …
To byl přátelé řev jak v prdeli, abych byl upřímnej :-D. Prvních asi 10 kol jsme si natočili, nafotily, potom už jsme si schovali na chvíli techniku a v klidu sledovali závod. Asi v půlce závodu se dovnitř Paraboliky sbíhal dav fanoušků. My s tátou jsme se k nim zapletli a sledovali, co se kde děje. Původně jsem myslel, že to někde někdo rozbil, ale pak se mi přímo před ksichtem objevil Button z McLarenu. Super vidět takhle zblízka někoho, koho jste znali dosud jen z televize :-D. Snažil jsem se ho vyfotit, ale v tom chumlu jsem vyfotil zadní část hlavy :-D, ale aspoň něco než nic. Chcípla mu formule, jinak by jsme ho takhle neviděli … Pomalu se blížil konec závodu a bylo jasné, že si pro výhru jede Hamilton. Když skončil závod, natočili (i nafotily) jsme si mávající piloty, kteří kolem nás pomalu projížděli. Krásně jsem takhle vyblejsk Schumiho.
Potom jsem viděl, že poměrně dost fanoušků vbíhá na trať, tak jsem říkal: Jdeme taky ne?, takovym tim natěšenym hlasem. Zapletli jsme se do davu, prošli plotem u Paraboliky a vzápětí jsme stáli na rozpálenym asfaltu. Byl to krásnej pocit stát na místě, kde před pár minutama jezdili efjedničky. Šli jsme jakoby v protisměru, než se jezděj závody, a po chvilce došli k místu, kde zrovna nakládali auto Buttona. Po chvíli odváželi Vettelův Red Bull, to vše jen několik málo metrů od nás.
Potom jsme se otočili a šli směrem do cílové rovinky. Na obrubníku uvnitř zatáčky jsme objevili žmolky z pneumatik, tak jsme jich pár posbírali a nastrkali do kapes, protože to je hodně dobrá památka a vzpomínka. Stržení davem jsme pokračovali do cíle. To vše pod zněním anglické hymny a oslavným toreadorem při oslavách se šampaňským.
Když jsme se dostali na cílovou rovinku, hledali jsme jak se dostat z tratě ven, i když jsme ještě před tim přemejšleli, že si okruh projdem celej, díky spoustě času. Nakonec jsme našli průlez pod plotem. Bylo třeba si úplně lehnout, abychom se dostali na druhou stranu :-D. Následně jsme se vyrazili podivat tam, kde se něco prodávalo, abychom z Monzy neodjeli s prázdnou, zbývalo nám asi 200 EURO. Zastavili jsme se u stánku Ferrari, předběhli několik lidí ve frontě :-D, splašili dvě týmový trika za 50 euráčů a šli k autobusu. Tam jsme s ostatními sdíleli zážitky, řešili co jak a kdyby :-D…
Zhruba v 17:15 jsme opustili Monzu, rozloučili se se závody, okruhem a vyrazili k domovu. Byl to nádhernej víkend.
Tímto se mi splnil sen o navštívení závodu Formule 1 a vůbec nebudu litovat, pokud se někdy naskytne podobná příležitost.
Žádné komentáře:
Okomentovat