Nezobrazuje se tu spousta obrázků. Blog jsem v minulosti provozoval přes službu blog.cz, která skončila. Všechny články i s obrázky jsem přesunul sem na blogger, později ale fotky najednou zmizely. Postupem času se budu snažit vše opravit.

úterý, srpna 11, 2020

Mezi nebem a zemí. Můžeme věřit v nadpřirozeno?



S tímto tématem se setkal již snad každý. Existuje život po životě, existuje nadpřirozeno, je něco mezi nebem a zemí Je to pořád aktuální téma, a velmi velmi zajímavé. Co s námi bude po smrti Přestaneme existovat, jako když upadneme do hlubokého spánku, nebude prostě nic, jen tma, nebo bude naše duše bloudit dál, aby pak začala někde nový život Nebo přijdeme po smrti mezi své zemřelé blízké a budeme tam s nimi pak věčně

Vědce toto téma zajímá jíž dlouho.

Níže vypisuji zážitky spojené s nadpřirozenem.

Přesně v hodinu, na minutu přesně, kdy zemřel můj děda z matčiny strany, se nám doma zastavily hodiny.

Babička vyprávěla, že když ležela v nemocnici na ARO po plicní embolii, viděla sama sebe z vrchu + doktory a z dáli slyšela hlasy příbuzných, které říkaly, že jí tam ještě nechtějí a že ať se vrátí zpátky. Dokázala popsat skoro do detailu všechno, co se v místnosti, kde ležela, odehrávalo. Po několika dnech se probrala z komatu a vrátila se do života.

Když zemřel děda z tátovi strany (tedy jeho táta), babička ten večer nedokáže vysvětlit, jestli to co viděla, byl jen sen nebo ne. Viděla mlhu v pokoji a v ní dědovu tvář. Děda jí dal pusu, zeptal se Tak co a odešel, jako by se přišel rozloučit.

Pár dní před úmrtím babičky z mamčiny strany měla mamka vidinu, jak k nám do bytu vchází vysoká postava v plášti a jde směrem do pokoje za babičkou. Po chvíli se vrací a odchází. Ráno nás už babička vůbec nevnímala, i když nebyla úplně v bezvědomí. Jako by si ta postava odnesla její duši. Babička navíc dávala ruce před sebe, jako by jí někdo chtěl vzít na druhý břeh. Dva dny poté zemřela. Mamka svůj zážitek vypráví vpravdě dosti věrohodně, a může to být tak další možný důkaz toho, že mezi nebem a zemí něco prostě je. Navíc chvíli předtím pouštěla ven pejska a slyšela, jak někde u našeho domu houká sýček, který dle pověr věští smrt. Sen to prý určitě nebyl. Prostě mezi dveřmi směrem na chodbu viděla, jak se ta postava v plášti mihla a po chvilce odešla, navíc za sebou nechávala silný chlad. A co bylo zajímavé, jak táta, tak i já jsme se vzbudili v okamžiku, kdy měla ta postava odejít. Byla to smrtka Vždyť jak se šíří pověry, a podobné zážitky dalších lidí, kteří něco podobného také zažili Možná je to neuvěřitelné a leckdo by řekl, že ujeté. Ale když pak sami něco takového zažijete, možná začnete věřit, že mezi nebem a zemí něco prostě je, že tam něco funguje.

Žádné komentáře: