Nezobrazuje se tu spousta obrázků. Blog jsem v minulosti provozoval přes službu blog.cz, která skončila. Všechny články i s obrázky jsem přesunul sem na blogger, později ale fotky najednou zmizely. Postupem času se budu snažit vše opravit.

sobota, října 22, 2022

A je to tu zas. Covid podruhé

Na začátku října mě trápilo nachlazení, léto skončilo, podzim udeřil. Typické onemocnění při chladném počasí za přispění nedostatečného oblékání. Ráno zima jak na Sibiři, odpoledne vedro, ráno to přeběhnu v mikině. Ne, nikdy se nepoučim. Hlavně že pak nadávám na rýmu a ucpanej nos. Kapky do nosu, vitamíny, léky. Sotva jsem se toho zbavil, zase přišla rýma, ale taková mírnější, občas odkašlu, spánek je nepravidelný. V práci jsem pár dní fungoval stylem že půl dne jsem makal naplno a pak najednou vypnul, z ničeho nic. Takhle to trvalo asi čtyři dny. Ten poslední den už se mě někteří ptají, jestli jsem v pohodě. Nevim, jak jsem vypadal, ale cítil jsem prostě jen mírné nachlazení a ne úplně stoprocentní formu, při práci s lidma nic moc. Při obědě volá manželka, že má pozitivní test na covid, poslední dny se cítila unavená. No pecka, takže je dost pravděpodobný, že ho mám taky. Ráno si dělám antigen test, pozitivní. Paráda, a je to tady zas. Poprvé covid zavítal v dubnu loňského roku. Mezitím čínský šmejd stihl navštívit téměř všechny domácnosti v rodině. Pro tentokrát doufám, že nás už nepřizabije. Prvnímu průběhu jsem věnoval článek. https://jindra91.blogspot.com/2021/03/pozitivnispisovne-i-nespisovne-o.html
Několik dní jsem ho roznášel v práci, aniž bych o něm věděl, ale kdo mohl tušit, že to bude covid? V pátek ráno antigenní test, prakticky okamžitě naskočily dvě čárky. Ale copak já, bylo třeba se obávat hlavně o těhotnou manželku, která má covid už potřetí, naposledy v květnu na začátku těhotenství. Chudák holčička, až jí budem tyhle historky vyprávět. Telefon do práce, sorry, nepřijdu, je to v prdeli, mám covid. Netřeba to rozpitvávat, mnohdy si cením vlastnosti, kterou mám, a to je upřímnost. Teď se jen modlit, aby to pan covídek nerozjel podobně jako loni. Mám tři očkování, takže aspoň vyzkoušíme, jestli k něčemu jsou. Mamka ho chytila v září a naštěstí v pohodě, jen lehčí a rychlý průběh, ale k nasrání stačí. Ráno v devět vezu ženu na PCR test. Mezitím volám doktorovi o žádanku, abych na test mohl taky. A tak na to samý testovací místo jedu za dvě hodiny znova. Ještě že to tady máme za rohem pár minut autem. Hned jsem si vzpomněl na to, jak nám ty tyčinky rvali loni u Sconta až skoro do mozku. Tohle bylo podobný, až mi pak v autě tekly slzy. Výsledky by měly přijít do večera, ale je to jen formalita, protože máme příznaky, antigen vyšel. 


Jsou tu ale pozitiva, zatím máme oba chuť i čich, chutná nám, teplota žádná. Ale stavy že se mi každou chvíli chce spát jsou dost divný. Jsme unavení z ničeho. Hlavně rána jsou poslední dny dost těžký. Minule tomu bylo naopak, horší stavy nastupovaly večer. Lijeme do sebe litry čaje, vitamíny. Pravidla izolace jsou v současnosti taková, že musíme být týden zavření doma, alespoň dva dny být bez příznaků a až potom ven. V pondělí informuji doktora o pozitivním PCR testu. Každým dnem odchází únava, ustává i kašel a rýma. Tenhle covid byl diametrálně odlišnej od toho prvního. Dá se říct, že nás jen lízl. Potřetí už ho ale nechcem.




Žádné komentáře: